Ahoj! Je další pondělí a s ním další Ze života jedné slečny. Jo, a dneska vám toho asi moc nepovím, protože jsem strašně unavená a vůbec si nevybavuju týden.. V úterý jsem byla na Tai chi., jako každý den na harfě. Co si pamatuju, tak se ve škole nestalo nic zvláštního. S paní učitelkou jsme se bavily o předehrávkách. Ve středu jsem byla ve škole. Co jiného? V dějepisu probíráme Karla IV. V matice lichoběžníky. Neměla jsem tělocvik, protože k tělocvičně byl volejbal. Už si ani nevzpomínám, co jsem dělala po škole. Ale měli jsme hodně úkolů. A už jsem u čtvrtku. Ve čtvrtek jsem dočetla Všechny malé zázraky. Řeknu jenom, že mě ten konec překvapil. No, měla jsem flétnu a harfu, na flétnu jsem si zapomněla nějaké noty, učebnici a žákovskou. A to jsem si nikdy nic nezapomněla. Aspoň ne na flétnu. A konečně pátek. Konečně! Psali jsme desetiminutovku z matiky, ale jinak to byl dobrý den. Po škole jsme se byly projít s Natkou. Mluvily jsme o hodně věcech, ale řekla bych, že nejvíc o blogu. A v sobotu budu psát první kapitolu z První stříbrné knihy snů od Kerstin Gierové. Budu to psát já, protože mám tu knížku doma ☺. A taťka vyklízel obývák, protože se v sobotu malovalo. V sobotu ráno jsem vstala asi v osm, to už maloval. V pokoji ode mně a Niki to vypadalo, jako po výbuchu. Měly jsme tam různé knížky, skříňku a dokonce i kazety a obrazy. V pokoji nebylo k hnutí a do obýváku jsem nechtěla, protože ta barva byla všude. A tak jsem četla. Kdo sleduje náš instagram ví, že čtu Tlukot mého srdce. Ta knížka není úplně strašná, ale zatím mě to moc nenadchlo. A byly jsme na návštěvě u Natky a tancovaly jsme Just dance. A neděle. Včera jsme uklízeli po malování. Vymalováno máme na bílo a mně se to moc líbí. Protože jsme vyklízeli i knihovnu, Niki do ní chtěla uložit knížky. Upřímně dopadlo to strašně. Nemohla jsem se na to dívat, když šli rodiče na procházku, dodívala jsem se na Hvězdy nám nepřály a šla přestavět knihovnu. Byla to sranda, a musím říct, že se mi výsledek líbí. Na večeři k nám přišli babička s dědou. A dneska. Ještě pořád čtu Tlukot mého srdce... Ve Výchově ke zdraví probíráme závislost, a někteří moji spolužáci mě normálně nařkli za to, že jsem závislá na knížkách. Ne že už by se mi to nestalo. Ale uznejte, že je dost nepříjemné, že se bavíme o kouření nebo třeba alkoholu a někdo řekne KNÍŽKY!!! A teď sedím tady, píšu článek a přitom už mám mít vypnutý počítač. Tak se mějte a zase někdy.
Klárka
Žádné komentáře:
Okomentovat
Četli jste tuto knihu? Podělte se o svůj názor. Každý komentář potěší!
Vítejte na mém blogu, jsem ráda, že vás tenhle blog něčím zaujal, když ho právě čtete. Uděláte mi velkou radost, když pod nějaký článek napíšete komentář nebo když se k blogu připojíte. Krásné počtení! Klaudi ♥
Žádné komentáře:
Okomentovat
Četli jste tuto knihu? Podělte se o svůj názor. Každý komentář potěší!