Abeceda knihomolských problémů (1/3)

Ahoj!

Knihomolové mají poměrně hodně problémů. Určitě nejsem jediná, kterou to trápí. A právě proto jsem se rozhodla je všechny shrnout do jednoho článku. I když je toho mnohem víc, než se do téhle zjednodušené verze abecedy vejde. Musíme si vystačit s tím, co máme... Což je vlastně další problém knihomola. 

Předem se omlouvám za kvalitu fotek. Bylo jenom trochu složité vymyslet, jak to nafotím...

A- Adaptace všeho do knih

Znáte to. Ať děláte, co děláte, tak vám to připomene nějakou část z knihy. A v horším případě tu scenérii ještě přibližujete (například řeknete nějakou repliku) nebo ji vědomě vytváříte. Ale to naštěstí není můj případ. To už bych na tom byla hodně špatně.

Dalším způsobem adaptace do knih je, když mluvíte jako spisovatel. (Například: "Už na mně nemluv. Řekla, otočila se a odešla.") Já tak v poslední době myslím častěji a častěji a někdy si to ani neuvědomím. Ale radši si tyto myšlenky nechávám pro sebe.

Vysvětlení: Když vidím Měsíc, vzpomenu si na Měsíční kroniky.

B- Bolesti zad

Po návštěvě knihovny vás ještě týden bolí záda (případně rameno), protože kdo si z knihovny odnese jednu, dvě knížky, když může třeba pět?

Ale kdyby to bylo jenom knihovnou. Tady jde hlavně o věčné tahání knihy kamkoliv, i když vůbec není potřeba.

C- Citové projevy

Citové projevy jsou v pořádku. Citové projevy na veřejnosti už jsou mnohem horší. Brečet na veřejnosti se mi ještě nepoštěstilo, ale výbuchy smíchu jsou dost časté. A hlasité. Když to nejsou výbuchy smíchu, tak ostré nádechy (Říká se tomu tak?) nebo přiblblé usmívání. 

D- Deprese z konce knihy/série

Dnem i nocí čtete knihu. A potom přijde něco, čemu jste věděli, že se nevyhnete. Konec. A vy si jenom říkáte: "Proč tak brzo?" A vy musíte rozečíst něco jiného, ať se nad tou přečtenou přestanete trápit. A dočtete ji a jde to na novo. Tohle je nekonečný koloběh, dokud vás nějaká kniha nebude bavit a pomalu ji dočtete. 

Všechno jednou končí a já už se s tím (ohledně knih) svým způsobem smířila, ale vadí mi, že nějaká série skončí špatně. 

E- E-Knihy

Tím, prosím vás, nemyslím, že e-knihy jsou zlo. Vlastně je to řešení problému číslo (bolesti zad) a je s ní přístup k širšímu množství knih. Sama zvažuju, jestli si čtečku nekoupím. Ale dokážete si představit, že by za několik let byly jenom e-knihy? Žádné knihovny, knihkupetcví ani tištěné knihy? (Tak dejme tomu, že tenhle problém je jenom poloviční.)

F- Filmy

Budu se opakovat, ale filmy nejsou špatné. Já je miluju. Hlavně zfilmované knihy. Pokud je to natočeno dobře. A podle knížky! Vezměme si za příklad Percyho Jacksona. Ta knížka se mi úplně strašně líbila. Ale na film, abych se znovu nepodívala. Jednou mi to bohatě stačilo. Ono, tam jsou stejné prvky stejný děj, ale je to příšerně uspořádané. Na psala jsem na to filmovou recenzi, tak si radši přečtěte ji.

Další nepříjemnost je, když se nějaký váš kamarád podívá na zfilmovanou knížku, ale vy jste se na to nechtěli podívat, protože jste si chtěli prvně přečíst knihu. A on vám to celé odvyprávěl... 

G- Gravitace

Nevím jak vy, ale někdy když ležím a čtu si, tak si dám knížku nad hlavu a čtu si tak. Ale pak stačí na chvilku nedávat pozor a knížka vám s bouchnutím spadne na obličej. Prosím, řekněte, že se to nestává jenom mně.

H- Hraní děje v knize

Čtete a nevědomky děláte to, co se píše v knize. Postava si zívne a vy si taky zívnete, protože proč ne? U mně to jednou došlo až tak daleko, že jsem si prokřupávala klouby na rukou stejně jako Luce z Pádu (Lauren Kate) No to už je trochu extrém. Ale chápeme se, ne?

Protože mi tenhle článek přišel už tak dost dlouhý a říkala jsem si, že by se vám to nechtělo číst až do konce, rozhodla jsem se ho rozdělit do tří částí, které vydám co nejdřív. Myslím, že to dává větší smysl, než na vás celý ten obsah vychrlit najednou. Doufám, že si o mně nemyslíte, že jsem divná...

A co vy? Děláte něco z výše uvedených bodů?

Máte nějaké připomínky k článku?

Nebo jste něčemu neporozuměli?

Budu ráda, když mi to napíšete do komentářů.