Ze života knihomola

Ahoj!

Řeknu Vám to na rovinu. Tento článek se mi v takovém teplu vůbec nechce psát. Ale, když jsem se dozvěděla, že je na čase ho napsat, tak jsem kvůli Vám sedla k PC a začínám..
Chtěla bych zmínit, že tento článek už  nebudu vydávat tak pravidelně jak to bylo. Nejdříve to bylo každý týden pátek. Teď jste byli zvyklí co dva týdny v pátek. Ale už to tak nebude. Bude to jednou za měsíc. Ale k tomu všemu se ještě dostaneme.


Asi bych se ještě vrátila ke škole, protože bych zapomněla na poslední týden ve škole.
Takže, byl konec roku, to už jsme nic nedělali. Jen jsme běhali po škole, nebo se bavili se spolužáky. 
Když nastalo vysvědčení, tak jsem byla i nebyla ráda. To, že začínají prázdniny, to byla jedna věc. A ta druhá je ta, že se do základní školy už nevrátím. Ne že bych chtěla být pořád na základce, ale prostě už neuvidím to, co bývalo mým zvykem. Jdu totiž na střední. Ale to už asi víte. Jdu na Gymnázium. 
No, vysvědčení bylo takové ubrečené. Ne proto, že bych dostala nějaké spatné známky, ale bylo to proto, že jsem se loučila s učiteli, spolužáky a celou základní školou. Jak asi víte, brečím pořád a teď se Vám musím přiznat. Rozbrečela jsem se před celou třídou, když mi dávala naše třídní učitelka vysvědčení. No, co dodat. Na vysvědčení bylo napsáno výborný v každém políčku, takže to  mi udělalo radost. 
Když jsem se se všemi rozloučila, tak jsem si ještě šla vyzvednou pár učebnic, které potřebuji na gympl. Já se na gympl tak těším, že knihy nakupuji i přes prázdniny ☻

Jdeme k začátku prázdnin. Já si myslím, a co si tak vzpomínám, tak jsem zatím jenom seděla u počítače a nebo četla. Ono, to čtení mě čím dál víc přestává bavit, tak si říkám, že si musím dát pauzu. Naštěstí mamka našla dovolenou u moře, takže jsme 11.7 letěli na Corfu. Na dovolenou k moři jezdíme každý rok. Na Corfu jsem byla poprvé a moc se mi tam nelíbilo. Jediné, co se mi líbilo bylo moře. Moře bylo písečné, bez kamenů a do dvou metrů od břehu jsem byla ponořená po pas. Takže paráda. Byly jsme tam na týden. Přiletěli jsme v úterý 19.7 v 1:25 hodin ráno. A co jsme se tak dozvěděli od lidí, kteří s námi letěli, tak všichni říkali, že se jim tam nelíbilo a byli docela zklamaní. Takže na Corfu už nikdy..

Knihu Škola dobra a zla jsem četla jen 2 dny na pláži. Měla jsem ji v plánu přečíst celou, ale to jsem musela dohnat až doma.

A na památku jsem si koupila magnetickou záložku..

A díky této dovolené jsem si odpočinula od knih. Jo, mě ty knihy nějak přestávali bavit. Ale teď jsem do nich zase ponořená. A taky jsem zjistila, že mám nový koníček. Pozorování lidí. Já, když jsem ležela na lehátku tak jsem si nasadila brýle a vyhledala jsme si člověka, kterého jsme chtěla sledovat. To ani nevíte, jaká to byla sranda ☻
A na konec bych se chtěla dostat k mému vydávání tohoto článku. 

Klárka s tímto článkem skončila, protože se ji to nechtělo psát a nebavilo ji to. Mě se to chce vydávat, ale nechce se mi to psát. Většinou jsou ty články moc dlouhé, protože se rozepisuji o škole, knihách a co jsem tak dělala. Nejsou to nějak zajímavé informace, proto jsem se rozhodla vydávat tento článek jednou-dvakrát do měsíce. Můžete se na to těšit na konci měsíce vždy v pátky. A nechci aby ty články byly nějak extrémně dlouhé, protože mě samotné se takové články nechcou číst. 

Takže se je budu snažit omezovat na nějakou určitou délku..

Už tento článek je dlouhý.

Co já a knihy?

Nedávno jsem dočetla Školu dobra a zla. Recenze vyjde 23.7 v 9:00 hodin..♥

A teď jsem ponořená do knihy Nebe je všude.

Recenzi napsala Klárka, takže na ni se můžete kouknout. 

A od 25.7 to je teda pondělí s Klárkou budeme číst knihu Zmizelé dívky. Je to taková menší soutěž mezi námi, kdo ji dříve přečte. Jsem zvědavá. ☻

Nějak jsem zapomněla zmínit, že s Klárkou jsme se byly kouknout na kapelu Nebe. 

Moc se mi to líbilo.

Děkuji za přečtení tohoto článku až do konce..

Natka♥