Ze života jedné slečny

pondělí 21. března 2016

Upřímně? Radši bych si četla nebo dělala cokoli jiného, než psala tenhle článek, protože Ze života jedné slečny je můj nejmíň oblíbený. Trvá mi strašně dlouho, než si vzpomenu co jsem dělala a pak o tom vytvořit vhodný odstavec.

Úterý jako každé úterý jsem měla harfu, ale tahle hodina byla trochu hektičtější, protože nás čekaly předehrávky. Ale všechno jsem zvládla.

Pak přišla středa, den předehrávek v ZUŠ. Už od rána jsem měla děsnou trému, protože já jsem strašná trémistka. Kamarádka si ze mně kvůli tomu dělala srandu. Ale bála jsem se zbytečně, protože jsem svoje skladby zahrála dobře, sice ne bez chyby. Ale jsem spokojená. A to je to nejdůležitější. No ne?

Ve čtvrtek jsem byla v ZUŠ zase na flétnu. I když cvičná hodina harfy nám odpadla. Myslím, že dost hudebně využitý týden. Ve škole se běham těch tří dnů nic zvláštního nedělo.

Výsledek obrázku pro isla and the happily ever afterPátek, poslední den školy. Psali jsme z Angličtiny na počitatelná a nepočitatelná podstatná jména. Celé vyučování se strašně táhlo. Po škole jsme šly s Natkou na procházku a hodně jsme toho spolu probraly. Ale já jsem mluvila víc. Jsem prostě ukecaná. Asi na pátou jsme jeli s rodiči a Niki na návštěvu. Tak jsme se zdrželi do devíti. Přijeli jsme domů a já jsem ještě četla Islu a šťastné  konce. (Ta anglická obálka se mi strašně líbí.)


V sobotu jsme byli na jedné akci. Tam jsem si vyrobila tašku. Potom jsme šli k tetě a strejdovi a nebyla bych to já, kdyby jsem si tam nečetla. ☺ Problém byl v tom, že to bylo strašně dojemné a litovala jsem toho, že nemůžu být sama. Ale zvládla jsem to, protože až tak smutné to nebylo.

Neděle. Dopoledne jsme byli doma a já jsem si četla, ještě Islu a šťastné konce. Odpoledne jsme navštívili u Natky a psali jsme na blog. Ten den jsem dočetla Islu a jetě teď nad tím přemýšlím, protože se mi ten závěr strašně líbil, přestože mi něco řekla Natka předem.

Dneska jsem jako každý den měla šest hodin, ale nebyla jsem na matice a dějepisu, je jedno proč. Ale byla jsem zkoušená z literatury, a i když jsem to neuměla dostala jsem jedničku, díky dobrým otázkám. Po vyučování jsme šly s Niki do knihovny. Půjčila jsem si tři knížky. Mrazení, Všechny malé zázraky a ještě jednu knížku pro náš nový článek.


Isla a šťastné konce:
Protože Natka už na Islu recenzi napsala, chtěla jsem se k ní  taky trochu vyjádřit. Protože podle mně to za ten čas stojí. Je to perfektní knížka. Celá trilogie Polibku pro Annu je dokonalá. Jenom je škoda, že není víc dílů.
Tím bych chtěla ukončit svoje Ze života jedné slečny , dneska v rekordním čase.

♫Klárka

2 komentáře:

  1. Povedený článek. Mám váš blog ráda, ale je tu taková malá chybička. Jeden den vydáte třeba tři články a další čtyři dny nic. Nebylo by lepší vydat každý den jeden článek a ne tři v jeden a pak nic? Doporučuji koupit diář a vše hezky rozplánovat. Je to jen na vás. Těším se na další článek ;)

    OdpovědětVymazat

Četli jste tuto knihu? Podělte se o svůj názor. Každý komentář potěší!

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS