Rozhovor 3- Klárka

Ahoj!
Jsem tu s dalším rozhovorem. A opět mě Klaudie potrápí se svýma otázkami. Ach jo. Ale tentokrát jsou obzvlášť těžké.


Klaudi: Takže ahoj! Opět sem tady zase s rozhovorem! Napadlo mě totiž pár totálně knižních otázek a o tomhle ten blog je, ne? Tak jdeme na to! Začneme takovou mou srdcovkou. Harrym Pottrem. Filmy jsem viděla několikrát, ale knížky jsem ještě nečetla. Oni totiž u nás v knihovně stále nemají první díl, no a já chci prostě začít od začátku. Takže Klári, kdyby jsi byla v Bradavicích v jaké kolejí bys byla ? Havraspár, Nebelvír, Mrzimor nebo Zmijozel?

Já: Nad tím nemusím přemýšlet. Snad každý bych chtěl do Nebelvíru.

Klaudie: No a za chvíli máš narozeniny, sice ne šestnácté. Ale víš co se děje v Chicagu, když ti je šestnáct ? Obřad volby. Tak tedy jakou frakcí bys zvolila?

Já: Vůbec nevím. Asi bych to nechala na... jak se tomu říká? Jak vám řeknou do jaké frakce se hodíte. A podle toho se rozhodla. Nevím jak se tomu říká, protože jsem se nedostala ke knížce a jenom jsem viděla film.

Klaudie: Vzpomínáš si na náš lyžák? Ano, Elita. Přihlásila bys ses v Ileji o ruku prince Maxona?

Já: Asi ano. Pomyšlení na to, že bych byla třeba v sedmé kastě, protože to člověk nikdy neví, a život mojí rodiny by závisel na tom jestli tam půjdu nebo ne, myslím, že je jasné, že bych tam šla.

Klaudie: Já bych se tam hned vrátila! Když už mluvíme o tom cestování v čase. Chtěla bys být rubín a cestovat v čase?

Já: Určitě by to bylo zajímavé, ale dost nebezpečné, hlavně podle toho, co se stalo v Zelené jako smaragd. Ježíši já se tak těším na ten film.

Klaudie: Pojďme se zase přesunout do severní Ameriky. Přesněji do Panemu. Nabídla bys ses za svou sestru do arény smrti?

Já: Ty mi dneska dáváš, ale otázky. K tomu není co dodat. Asi jo.

Klaudie: Co kdyby se ti najednou začaly zdát až příliš živé sny? Přijala bys místo Anabel? (První stříbrná kniha snů)

Já: Určitě bych se chtěla někomu dívat do snů. Dost by mě zajímalo jaké máš sny třeba ty. Ale nedělala bych kvůli tomu tolik, co Anabel. To bych radši zůstala bez superschopností.

Klaudie: Blíží se prázdniny ... Řekněme, že by jsi jela do Florencie. Vešla by jsi do stanu cikánky? (Mé sladké šestnácté století)

Já: Za zkoušku nic nedáš, ale kdyby se mi stalo to, co se stalo Cath, asi bych omdlela hrůzou.

Klaudie: Nechala bys ses očkovat proti amoru deliriu? A vůbec jsi jim nakažená? (Delirium)

Já: Očkování bych se vzbouřila. Utekla bych za zeď. Ale zatím jím nakažená nejsem.

Klaudie: Když už jsme u té lásky, napsala jsi někdy milostný dopis ?

Já: Ne, ale zkoušela jsem to co Lara Jean. Napsala dopis pro jednu kamarádku, abych jí to nemusela říkat do očí. Ještě jsem ho nedopsala.

Klaudie: Co by jsi dělala kdyby ti na zádech narostla kytka? (Křídla )

Já: Rozhodně to stejné co Laurel. Dala bych okvětní lístek pod mikroskop. Au,to muselo bolet.

A to byl konec našeho dnešního rozhovoru. Takže ahoj a uvidíme se příště.

Klárka ♫