Ze života knihomola

Zdravím všechny knihomolky a knihomoly. Je tu další díl toho článku. Tento článek bude asi stejně dlouhý jako minulý (ale tuším, že si délku minulého článku nepamatujete ☺)

Tak jde se na to..

Za měsíc květen se nic zajímavého nestalo. Jen to, že jsem dostala třídní fotku. A řeknu Vám, že je nádherná. Nikdy jsem nevěděla, že by se naše třída tvářila normálně, zvláště na poslední společné fotce. Ale opak je pravdou a fotka je velice povedená. Zveřejňovat ji nebudu.

Tento dlouhý článek si přečtěte celý, stojí to za to. Nastal nový měsíc. Červen. Ve středu 1.6 byl den dětí a já pomáhala ve škole na první stupni vše organizovat. Byla jsem na stanovišti s číslem 13( moje šťastné) a to stanoviště bylo v knihovně. No, co víc si přát. A můj úkol byl týkající se autorů knih. Děti měli hledat k určité knize autora. Sice to nebyly knihy, které čtu já, ale byly to knihy typu: Broučci, Devatero pohádek,.. atd. 

Odpoledne jsem byla doma v 11 hodin (takže teda dopoledne) a babička (nebo s spíš můj pes) vyčuchal holuba. Chudáček nemohl lítat. Byl okroužkovaný, takže babička volala sousedům, jestli někoho, kdo vlastní holuba, nezná. Nakonec to dopadlo tak, že umřel. 

Odpoledne byl na náměstí Den dětí. Tam měla vystupovat Emma Drobná, vítězka Superstar 2016. Pak New element, a skupina Hodiny. Jenže, když bylo kolem 15 hodin, začal foukat silný vítr, zatahovalo se, a my se rozhodili že pojedeme. Já jsem totiž na 16:00 měla zkoušku na klavír. Tak jsem s mamkou a ségrou nasedla do auta, a začalo pršet. Chtěli mě vysadit u Kulturního domu, kde jsem měla tu zkoušku. Ale, začaly padat  kroupy. Tak jsme v tom autě seděli a čekali než to přejde. Pak se ale kroupy zvětšily, a padalo jich čím dá víc. Tak jsme se rozhodli vystoupit. Měli jsme kulturák 20 kroků od auta, ale stejně jsme zmokli až na kost. Já mokrá od bot, až po číst trika. Pak jsem ještě měla hrát na klavír. Kalhoty mi za tu půl hodinku uschly, ale jinak jsem se domů vrátila ještě mokrá. Jak jsem se vrátila domů? Taťka se pro mě stavil autem, naštěstí už tolik nepršelo a hlavně nepadaly kroupy. Jeli jsme a všude byla zácpa. Policajti. Hasiči. Já jsem z Havířova a až tam přijeli hasiči až z Českého Těšína. No nicméně, chtěli jsme se otočit, ale tam stáli policajti. Voda byla všude. Velikostně, co si tak pamatuji, to bylo velké asi jako půlka fotbalového hřiště. Tady tohle video natočil někdo, kdo byl u koupaliště v našem městě. Koukněte se na něho. Klikněte tady. Kroupy byly všude. Pod paneláky to byla hrůza, jako by to byl sníh. 

Přijela jsem domů v pět hodin a šla jsem hned do sprchy, protože jsem nechtěla nastydnout. Ale stejně jsem chytla rýmu a začalo mě škrábat v krku. Takhle končí tento příběh.

Dále zajímavý den byl 2.6- předehrávky. Takový malý koncert pro rodiče. Já jsem hrála dvě skladby. Jednu jsem popletla, ale dostala jsem se z toho. Ta druhá, těžší, se mi povedla. Pak jsem ještě hrála tři skladby s malou 8 letou holčičkou. A to jsem zvládla. I ona. Takže v pohodě. 

Možná (určitě) jsem Vám zapomněla zdělit, že jsem s Klárkou začala běhat. V pondělí 30.5 jsme začali. Uběhli jsme tak 4 km. Na začátek dobrý. Další dny jsme neběhali, protože pršelo a bylo všude mokro. Ale v pátek 3.6 už svítilo sluníčko, tak jsme běhali a jezdily na kole. 

Je to tu konečně. V neděli 5.6 jsme odjeli na třídní výlet do Beskyd. Na Ostravici. Bylo nás tam 16. Strašně moc jsme si to užili. V pondělí jsme šli na Lysou horu. To Vám řeknu, šla jsem tam poprvé a naposled. Nohy mě bolí až do dneška. Šli jsme tou nejhorší  Pak jsme tam taky šli na hotel Sepetná, protože jsme tam měli bazén a bowling. Docela dost velký výšlap. Už nikdy. Lysá=nejhorší zážitek s horama. 

TADY JSEM ZAŘVALA: "JÓ. UŽ JEN KOUSÍČEK. KONEČNĚ." A PAK TO DOPADLO TAK, ŽE JSME ŠLI DALŠÍ HODINU..☺

Pak ve středu a ve čtvrtek jsem šla do školy. Byla jsem úplně mrtvá. Nohy mě bolely jako nikdy, unavená jsem byla. A k tomu všemu jsem se musela učit. Ale dala jsem to. V tělocviku jsme museli běhat, a s tou bolestí na nohou, se to nedalo, ale uběhla jsem tak 2 km. Dobře já..

A co se děje dneska v pátek? To se dozvíte až za dva týdny. Budu o tom povídat tak měsíc, takže příští článek o dnešním pátku. ☺

Takže to by byl konec. Užijte si víkend. 

Natka♥