Opět další recenze a to na další knížku od úžasné Marissy Meyerové. Kdo od ní četl Měsíční kroniky (recenze na Cinder zde) ví, že píše naprosto nádherným a nezaměnitelným stylem, který se vám vryje do paměti. Její předchozí knihy byly retellingy a jinak tomu není ani u této knihy. Bez srdce, toť prequel na Alenku v Říši divů. Nicméně zde autorka vyprávěla to, co nám doposud nebylo známo, a to život Srdcové královny před tím, než se stala postrachem Říše divů. 
Asi v listopadu nás kontaktovala paní Adriana Michálková s prosbou, jestli bychom si přečetly její knihu Sedmé nebe. A my jsme jí s radostí odepsaly, že budeme rády a knížku zrecenzujeme. Když se zamyslím, tak já čtu hlavně knížky od zahraničních spisovatelů. Není to tím, že bych české autory nečetla ráda, spíše tím, že je povědomí spíše o anglických/amerických knihách, ale je to chyba, protože česká kniha může být stejně dobrá jako zahraniční. No a teď, když jsem se rozepsala o tomhle, tak se můžu rozepsat i nad recenzí, ne?
Rok se s rokem sešel a já opět vydávám Deník knihomola. Sice to není rok od posledního deníku, přesněji poslední deník vyšel na konci sedmého měsíce loňského roku. Takže dlouhá doba. V anketě na Instastory jste hlasovali, že by jste chtěli obnovit tento typ článku. Takže další důvod proč dát sledovat @worldofamazingbooks na Instagramu. Nicméně přečetla jsem poměrně dost knih a na docela z nich napsala i recenzi. Takže plodný měsíc. 
po nějaké době se zase vydíme u recenze. Avšak tato kniha si mi zase tak moc nelíbila. Viděla jsem v poslední době všude a všichni jí četli, takže má očekávání rostla. Prostě jsem si ji musela přečíst. A po dočtení mám strašnou chuť se s vámi podělit o svůj názor a dojmy. Takže tedy, jak se mi vlastně líbil retelling Krásky a Zvířete? 
Vítejte u další recenze. Na tuhle knížku jsem byla upřímně velmi zvědavá a totálně jsem si zamilovla to netradiční zpracování, které vás zaujme jako první. Netypická velikost, černé stránky a uvnitř dvě mapky. Pane jo, jak já miluju mapky v knížkách. Na druhé straně si všimnete anotace. Příběh, který nezní jako klišé. A na po třetí samotná autorka, Leigh Bardugo. Od ní známe Grišu. První díl mě zas tak neoslovil, ale mám v plánu přečíst i ten druhý. Kdybych si měla mezi těmito sériemi vybrat, tak volím Šest vran, i když se oba příběhy odehrávají ve stejném světě Grišů. O tomto prostředí se autorka více rozepisuje právě ve Světle a stínech. Nemyslím si, že musíte číst nejdříve Grišu a až pak Šest vran nebo naopak. 
Když prostě nevíte jak začít úvod. Nicméně v dnešní recenzi vám představím knihu, jejíž název již jistě tušíte. Na první pohled mě zaujala obálkou, která však nesouhlasí s obsahem knihy, kde má hlavní postava Jana vlasy zrzavé a na obálce je má asi přebarvené nebo co. Příběh se odehráva v Anglii v 16. století, avšak není to striktně historická kniha, pouze je na tom stavěná. Když tak pro informaci přikládám odkaz na wikipedii, kde najdete stránku právě o Janě Greyové.
Po dlouhé době máme zase jednu společnou recenzi. A dnešní recenzovanou knížkou je Falešný polibek, jak už jste asi poznali. Nová fantasty trilogie obletěla knižním světem, a tak jsem ani my nemohly zůstat pozadu. V dnešním článku se tedy dozvíte náš názor na tuto krásnou knížku.
Ahoj,
Ahoj,
vítám vás u recenze na třetí díl této populární série. Recenze na první díl zde a na druhý zde. Jak už možná víte, čtu to protože to má velký ohlas čtenářů. Musím říci, že jsem se v tom taky našla, ale tento díl napsala Sarah J. Massová o hodně slaběji. Na to, jakou tloušťkou se může kniha pochlubit, se mi zdá slabá. Teď už k samotné recenzi.
Autor: J. K. Rowling, John Tiffany, Jack Thorne
