Ze života jedné slečny

pondělí 2. května 2016

Ahoj! Dneska je pondělí druhého května a já jsem tu s dalším vyprávěním o mém životě. A musím vám něco říct. Ale o tom potom.


V úterý... Co jsem dělala v úterý? Tohle se mi stává často. Co bylo ve škole si nevybavuju, tak ho přeskočím a přejdu rovnou na odpoledne. A to už asi všichni ví, co jsem dělala. Harfa. Zase. To jsem pořád četla Tlukot mého srdce. Nevím, kdy napíšu recenzi, ale určitě ji napíšu.

No, ve středu jsem nebyla ve škole. Byla jsem na školní soutěži, ale nemůžu říct na jaké, protože byste mohli zjistit, kde bydlím. Aspoň ti, co to neví. Skončili jsme na třetím místě, ale kdybychom měli jenom o dva body víc byli bychom
první. Hodně frustrující.

Čtvrtek. Ten den už jsem začala číst Skleněný trůn. Upřímně moc to čtení nepokročilo. Poslední době nečtu tolik jako třeba v lednu, ale i tak se snažím najít si čas. Jako obvykle jsem byla v ZUŠ. Cvičíme skladby na předehrávky, které budou třináctého června. Šest dnů před mými třináctými narozeninami.

Během pátku jsem chtěla do knihovny, ale nakonec jsem nešla. Přišla k nám na návštěvu Natka. Dlouho jsme chodily v lese, ale potom jsme byly na zahradě. Doma jsme tancovaly Just dance.

V sobotu bylo Pálení čarodějnic. A tak jsme byli na školní akci. Niki tam vystupovala s kroužkem a nesmím zapomenout zmínit, že tam byla i Natka se ségrou. A dozvěděla jsem se tam spoustu nových věcí.

neděli prvního máje jsem byla na pouti. Nečekaně jsem se tam potkala s Klaudií a šly jsme spolu na takovou tu lavici, co se s vámi točí na jednu stranu potom na druhou, ale tak strašně rychle. FUJ! To byl jeden z mých nejnepříjemnějších zážitků v životě. A aby toho nebylo málo, vyřvala jsem si tam hlasivky a strašně mě bolí krk, když mluvím.

Dneska jsme měli ve škole Den Země. Takže jsme uklízeli kolem školy, ale mělo to i svoje výhody. Tak zaprvé učili jsme se jenom první dvě hodiny. A končili jsme dřív. Až na to, že mě bolí v krku (a teďka i hlava) to bylo super.
Ještě než skončím. Chci říct, že už nebudu vydávat Ze života jedné slečny. Teda aspoň ne pravidelně. Už v jednom článku jsem se zmiňovala, že mě to nebaví psát. Sem tam nějaký vydám, ale pravidelně to nebude. Ještě to nikdo neví. Ani Natka. Teď už vážně musím jít. Ahoj!


♫Klárka


Žádné komentáře:

Okomentovat

Budeme rády za váš názor či radu...Klárka a Klaudie

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS