Klíč k času #6

pondělí 8. srpna 2016

"To nechápu," přiznám. "Proč se mnou nechceš na to rande?" dodám ublíženě.
     "Já s tebou chci jít, ale až v pondělí přijdeš do školy jako moje holka a teprve se 'rozejdu' s Miou, tak ona využije příležitosti a řekne, že se se mnou rozešla, protože jsem ji s tebou podváděl a jak jinak jí všichni uvěří. A rozhodně nestojíš o to, aby si to o tobě všichni mysleli," vysvětlí.

     "Jo, chápu," rozesmutním se ještě víc. "A já jsem se tak těšila,"
     Vážně jsem se těšila. Koukla jsem se do země a snažila se nenápadně rozmrkat slzy v očích. Ale Josh se mi pořád díval do očí, takže to okamžitě zaregistroval, což jsem si zrovna nepřála. Nechtěla jsem, aby si myslel, že mi na něm tak moc záleží, ale jeho to očividně potěšilo.
     "Neboj se," utěšoval mě. "Já ti to určitě vynahradím. Přísahám. A klidně ještě dneska napíšu na Facebook, že jsme se s Miou rozešli, jestli tě to potěší."
     To mě opravdu překvapilo. "Nevím, co na to říct, ale chci se tě zeptat. Proč se ti líbím zrovna já? Proč jsi na rande pozval mně? Sice hraju ve filmu, ale to proto že potřebovali obsadit obyčejnou středoškolčku."
     Usmál se. Obyčejná holka? To si myslíš, že jsi? Jsi nadaná, okouzlující, milá a hlavně vůbec ne protivná a namyšlená. Umíš ukázat, jak se cítíš, o tom jsem se přesvědčil, když jsem chtěl zrušit to rande. Ale taky umíš své city skrýt a zahrát jiné emoce, o tom jsem se taky mohl přesvědčit. Nehraješ už na mně nic, že ne?"
     Musela jsem se pousmát. "Možná. Uvidím podle situace"
     "Prosím ne. Sice jsi v hraní perfektní, ale chci tě poznat opravdovou,"
     "Nic neslibuju," baví mě si ho takhle dobírat.
     "Každopádně. Dej mi pět minut, napíšu na Facebook, jak to je a co si o Mie myslím. Potom můžeme jít na tu večeři,"
     Stále jsem byla ohromená z toho, co o mně řekl a taky z toho, co chce právě udělat. "Ne," zastavím ho. "Nedělej to,
     Užasle se na mně podívá. "Proč?"
     "Nechci, abys měl kvůli mně problém," vysvětlím. "Když se to režisér dozví, určitě tě bude chtít vyhodit. Nejde to,"
     Užasle se na mně podíval. "To je další důvod, proč chci chodit právě s tebou. Myslíš víc na ostatní než na sebe," řekl to a vytáhl si z kapsy telefon.
     "Jak je možné, že si o mně tolik toho myslíš, vždyť jsi mě poprvé viděl včera,"
     Zarazí se a po chvíli zavřel oči. "Proto mám dva důvody," začal. "První je, že do studia chodím na natáčení už nějakou dobu. Do školy jsem nechodil, protože to zprvu byla jenom brigáda, ale teď už to je jako moje práce, a proto režisér přesunul natáčení."
     "Jak to, že jsem si tě nikdy nevšimla?" překvapím se.
     "Vždycky, když jsi přišla, buď jsem se k tobě otočil zády nebo někam schoval," přizná se. "Ale nejvíc se stydím za to, že jsem odposlouchával, když jsi mluvila se Stelou."
     Celou dobu, když to říkal, se díval do země. Nečekala jsem, že bude tak upřímný, asi by mě to mělo naštvat, ale mně nejspíš potěšilo, že se o mně tolik zajímá. Neměla jsem slov, tak jsem se na něj jenom ohromně koukla.
     "Tak já asi půjdu," zamumlal a začal odcházet.
     Předtím jsem si ani nevšimla, že jsme se zastavili.
     Chytla jsem ho za zápěstí a on se na mně otočil, jako by se každou chvíli měl zhroutit.
     "Prosím, nevysmívej se mi, už tak se cítím hrozně," prosil.
     Usmála jsem se na něj, ale ne tak aby to vypadalo škodolibě. "Neboj," utěšuju pro změnu já jeho. "Nebudu se ti smát. Asi bych se měla naštvat, ale mně to potěšilo. Taky to nechápu, ale je to tak."
     Když jsem to říkala, dívala jsem se mu do očí. A on se doslova rozzářil, když jsem domluvila.
     "Takže ti to nevadí?" zeptal se ještě opatrně.
     "Ne, nevadí. Vysmívala se ti Mia?"
     "Opravdu? Tohle sis z toho odnesla? Že se mi Mia posmívala? Vlastně jo. A hodně. A ty její nohsledky na tom nebyly o moc líp."
     A v tu chvíli mě objal. Byla jsem ráda, že mě hned nepolíbil. Přece jenom jsem ho znala teprve dva dny.
     Po chvilce mě pustil a zapnul si mobil. Tentokrát jsem ho nezastavila ho psát.
     Za okamžik se zeptal. "Můžu tě tam taky zmínit?"


♫Klárka

Žádné komentáře:

Okomentovat

Budeme rády za váš názor či radu...Klárka a Klaudie

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS