Wattpad rozhovor: Kristyna-Free

pátek 19. srpna 2016

Všechny zdravím!
Už před nějakou dobou jsem psala rozhovor s druhou autorkou na Wattpadu. Každopádně mě bavilo si s ní psát. Asi proto, že jsem jí v hodně věcech rozuměla. Například ve výběru pizzy. Její přečetla jsem od ní poměrně hodně příběhů (myslím že 4), takže jsem se ptala i na ně.




Já:
Ahoj!

Kristýna:
Ahoj!

Já:
První otázka, na kterou se hodlám ptát všech, je myslím zbytečná, protože předpokládám, že se jmenuješ Kristýna, takže kolik ti je let?

Kristýna:
Je mi 14.

Já:
A jací jsou tvoji oblíbení Wattpad autoři?

Kristýna:
Lili_Dyer, firefly_styles, Hatthaway. Jenže už moc na Wattpadu nečtu, takže jich moc není. Co se týče anglických spisovatelek je moje favoritka Aggressively.

Já:
A čteš klasické papírové knížky? Jestli jo. Jaké autory čteš nejradši?

Kristýna:
Ano, ikdyž mi to poslední dobou moc nejde (můžu jednu knížku číst týdny). Každopádně moje oblíbenkyně jsou Rainbow Rowell a J. Lynn.

Já:
A oblíbený žánr?

Kristýna:
Romantika, ale zase bez přehnaného klišé. Trochu mi nevadí, ale když je všechno, jak z pohádky, tak mi to už trochu vadí.

Já:
K těm pohádkám se ještě hodlám vrátit, ale zatím se na toto téma vyptávat nebudu. Jaké jsou tvé oblíbené filmy?

Kristýna:
S láskou, Rosie; Než jsem tě poznala; Poslední píseň; Augustus Rush; 96 hodin (jediné, na které jsem si vzpomněla)

Já:
S láskou, Rosie je úžasný a vtipný film. Rosie chtěla mít hotel. Jaké bys chtěla mít povolání?

Kristýna:
Chtěla bych se stát psycholožkou, ale jak jsou teď prázdniny, tak si tím už nejsem tak jistá, byť vím, že mě to hodně baví.

Já:
Psycholožka? To musí být zajímavé. Co tě na tom tak baví?  A jak jsi k tomu vůbec přišla?

Kristýna:
Baví mě se zaobírat problémy svých blízkých. Začala jsem si hrozně všímat lidských emocí a celkově jsem vůči lidem hrozně všímavá (občas). Snažím se šířit pozitivní energii a jsem hrozně ráda, když vidím, jaká má moje snaha výsledky. Respektive je dobrá energie hodně důležitá. Chtěla bych lidem pomáhat i v budoucnosti.  Občas mám takové psychologické myšlenky, tak to sdílím na Let's Talk tady na Wattpadu

Já:
Ta poslední věta mě přivádí k další otázce. Kde bereš inspiraci na příběhy?

Kristýna:
Čerpám inspiraci nějak všude kolem sebe. Nejvíce mi však jede fantazie pozdě v noci, kdy ležím v posteli. A pak z filmů, knížek, citátů (ne, že bych kopírovala, spíš mě to namotivuje). A tak nějak z věcí, co bych si přála, aby se staly nebo o kterých sním, tak je zrealizuju v příbězích.

Já:
Aha. Jak jsme se domluvily první hodina je za námi.
V kolik večer tady budeš?

Kristýna:
Já mám ještě čas, tak klidně můžu ještě, jestli chceš:)

Já:
Tak jo. Takže teď bych se přesunula ke tvým knížkám. Začnu That (un)lucky girl, ale taky jsem přečetla Marshmallow, The size isn't important a Target.
Máš s Hannah něco společného?

Kristýna:
Tak to tě obdivuju! Je to hrozně moc stránek.

Já:
Vlastně se to ani nezdá, protože jsem se u všeho začetla. A všechny mě bavily.

Kristýna:
S Hannah mám společnou nešikovnost, ikdyž ne tak hroznou jako ji má ona. A stejnou lásku k sušenkám.

Já:
Sušenky jsou dobré. Má který ze svých příběhů jsi nejvíc hrdá?

Kristýna:
Asi na Marshmallow, to je nejnovější dokončené a snažila jsem se u toho asi nejvíce. Psalo se mi to i nejlépe, protože jsem s mými postavami sdílela lásku k hudbě. Bylo to takové uklidňující.

Já:
Lásku k hudbě? Hraješ na nějaký nástroj?

Kristýna:
Hrála jsem na klavír. Pak jsem kvůli škole přestala a nemám ani ten klid v prstech, takže to zní prazvláštně, když hraju.

Já:
Aha. No abych se dostala zpátky ke knížce. V That (un)lucky girl i tady jsi psala, že máš ráda pohádky. Kterou pohádku máš nejradši?

Kristýna:
Tři prasátka a Popelku. Jako malá jsem je milovala.

Já:
To jsou hezké pohádky. 'Konec' u téhle knížky mě šokoval. Měla jsi v plánu to tak vážně ukončit?

Kristýna:
Já nikdy vážně naplánuju nějak ukončit příběh. Až když sedím u klávesnice a píšu tak přemýšlím. Abych byla upřímna, tak TUG bylo ze začatku fajn, ale když jsem vymýšlela zápletku, nevyšlo mi to nějak nejlépe (můj problém, že si nepíšu kapitoly dopředu) a pak jsem jen tak hnala ten příběh do konce, že to skončilo kapku více klišé, ale co si budeme povídat, v TUG bylo všechno možné.

Já:
Teď jsi mi už předem odpověděla na moji jedinou otázku ohledně Marshmallow, ale já ji sem i tak napíšu. Měla jsi ten příběh předem připravený nebo jsi 'psala co tě zrovna napadlo', takže to tak jak to skončilo skončit vlastně nemělo?

Kristýna:
Psala jsem to podle toho, jak jsem si Marshmallow aspoň trochu představovala. Vždycky si jenom trochu děje představím a podle toho poté píšu. (Pak dochází často i k omylům, protože si nepamatuji, co jsem naposledy napsala) Konec Marshmallow už jsem měla vymyšlený, ale jen kousek, ty detaily kolem jsem vymyslela pak v průběhu psaní. Bylo hodně těžké uvést ten děj tak, abych se dostala do toho bodu, kde jsem chtěla ty postavy mít (myslím, že to z toho jde i vyčíst), ale nakonec to dopadlo tak jak jsem to chtěla.

Já:
Ale protože už k téhle knížce nemám žádnou otázku. Tak jako kdybych tu knížku nečetla. Co bys mi o ní řekla.

Kristýna:
K Marshmallow? Je to příběh o dívce, kterou v životě nepotkalo takové štěstí a žije se svým dědečkem. Ovšem, nestěžuje si, protože žije převážně díky hudbě. Hraje kouzelně na klavír a v příběhu potkává spoustu lidí se stejnou vášní k notám a melodii jako ona.

SPOILER NA TARGET
Já:
Ale pak se něco změní. Další příběh je Target. Ale u něj mám taky jenom jednu otázku. Říkala jsi, že máš ráda šťastné konce. Tak proč Target skončil tak jak skončil? Bylo to jiným tipem žánru?

Kristýna:
Mám ráda psaní a hlavně čtení šťastných konců. Původně jsem měla v plánu tomu dát šťastný konec, ale tak nějak, jak jsem četla komentáře, tak jsem usoudila, že bude ten konec, který jsem nakonec zvolila, správný. Možná to bylo i žánrem i reálností.

Já:
A jak jsi to chtěla ukončit nejdřív?

Kristýna:
Že by Destiny s Hunterem byli spolu, zamilovaní, zvonec konec (moc klišé)

Já:
Tak jsem si to i představovala. Takže jsem nic nečekala, když jsem v restauraci přečetla větu. Jeden z nich na Destiny zamířil a snadno ji zastřelil. A v tom taťka prohlásil. Vypínej mobil a sedni si na kolo jedeme. (Protože jsme tam byli na kolech.) A pak jsem celou cestu domů byla frustrovaná, že nemohl počkat těch pár minut...

Kristýna:
Tak jsem to měla naplánovaný a pak jsem na poslední chvíli změnila plány. :D
KONEC SPOILERU

Já:
Každopádně. Dostaly jsme se k poslední knížce, kterou jsem přečetla a to je The size isn't important. Jak je možné, že Kevin dokáže všechny na všechno ukecat?

Kristýna:
Každý má talent na něco jiného a Kevin očividně na ukecání lidí. Hehe.

Já:
Takový talent by se mi někdy hodil. Jaké jídlo máš nejradši.

Kristýna:
Pizzu hawaii

Já:
Tak to jsme na tom asi stejně. Nechápu lidi, kteří říkají, jak je hnusná. Například Natka nebo moje ségra.
Mimochodem Natka je holka, se kterou mám blog.
Ale moje poslední otázka se taky moc netýká dané knížky, ale inspirovala mě. Bruslíš ráda?

Kristýna:
Jo, všichni říkají, že jim nechutná ovoce na pizze, pff. Bruslím hodně ráda, ale málokdy si na to najdu čas.

Já:
A kolečkové nebo brusle na led?

Kristýna:
Obojí

Já:
No. To byla moje poslední otázka. Takže se s tebou loučím.
Ahoj. Měj se hezky. A doufám, že si ještě někdy napíšeme.

Kristýna:
Děkuju za otázky:)) měj se krásně a užij si zbytek prázdnin:)

Já:
Ty taky

Řekla bych, že tohle byl asi nejdelší rozhovor, který jsme dosud udělali, tak snad vás neomrzel a dočetli až sem a za to jsem ráda. Jak už jsem říkala na začátku,  za mně teď zase rozhovory vycházet nebudou, ale jak to bude s Natkou to nevím.


♫Klárka

Žádné komentáře:

Okomentovat

Budeme rády za váš názor či radu...Klárka a Klaudie

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS